AKCE VPŠ - Nekonečná štola, aneb obilíčko zase 100%ní

Byli jsme tam dole 2,5 hodiny mezi netopýry, stěnami vyskládanými z kamenů, výdřevou, vytesanými sloupy dómů... Krápníky a hřebeny rostoucí ze stropů, tam společně s tím vším tvoří jiný svět...

V pátek se nám podařilo podniknout velice vyvedenou akci VPŠ, kde jsme se sešli Rooman, Kája, Danek, Žabka a já. Vyjeli jsme ze Šumperka po 18h vybaveni docela dost dobře na delší výpravu do podzemí.

V Adolfovicích jsme nabrali Danka a vyrazili k místu. Cesta byla delší, ale výsledek stál za to. Po výstupu ke vstupu do štoly, kam jsme se v mlze a ve tmě dostávali trošku obtížně, jdouc po louce plné min a krtčích hromádek. Jsme do podzemí vstupovali kolem půl deváté. Nikdo z nás netušil, co nás bude čekat...(až tak trochu na mě =o)

Jako správná průzkumná skupina jsme nic nenechali náhodě a cestu již několikráte značenou, jsem si značili svíčkami na nepřehledných místech a křižovatkách spletitých podzemních tunelů, dómů, chodeb a průlezů. Sestup do podzemí byl zpočátku velmi úzký, ale ve vnitřních prostorách, které byli opravdu monumentální a obrovské, jako například podzemní stanice METRA "Macek - Horáček" , která byla, na povahu štol vážně ohromná. Nebo zatopené dómy, již zřejmě na dně celého štolního systému, vypadající jako velká podzemní jezera.

Systémy chodbiček a tunelů, vedoucí do všech různých směrů, a točících se kolem sebe, navazujících na sebe tak, že vytváří velké labyrinty, jsem ale zdaleka neprozkoumali celé. Můžeme se dohadovat zda jsme prošli polovinu, třetinu nebo také dvacetinu podzemí. Čas tam dole plyne jinak, vzdálenosti nelze počítat a vše má úplně jiné rozměry. Byli jsme tam dole 2,5 hodiny mezi netopýry, stěnami vyskládanými z kamenů, výdřevou, vytesanými sloupy dómů, stěnami hladkými, i hrubými, kde jdou vidět žíly Země. V chodbách se dnem pokrytým blátem, kamením i vodou modrozeleně svítící svou dokonalou čistotou. Se dřevem na kterém i tak hluboko rostou bílé houby, jejichž příbuzní visí sem tam i ze stropů a tvoří perlové šňůrky. V místech kde se začínají tvořit nové jeskyně. Krápníky a hřebeny rostoucí ze stropů, tam společně s tím vším tvoří jiný svět, ale přesto živý a mluvící svým jazykem, zvukem kapek pleskajících o kamení a vodní hladinu. Ticho je zde také vše pohlcující a zároveň naplňující.

Myslím že jsme si to opravdu užili, Francek nás naplnil a jistě ho nenecháme dlouho čekat...

Vysvětlivky:

VPŠ - večerní prolézání štol

Žabka (on)- kamnný kamarád z keprníku

Štola - díra do země za kterou se ukrývá víc než jen podzemí

Mina - nášlapný kravský koláček

Dóm - velký podzemní prostor

Franc - náhodný německý kolemjdoucí (jinak štola) :o)

Obilíčko - naše přezdívky z Puťapuťáku (žito, ječmen, oves, pšenice)

Pár fotek zde a později přibudou od Roomana

https://plus.google.com/photos/107513529821120446080/albums/6084455278674784017?banner=pwa

Autor: