SLEDUJ!!!


PŘIHLÁŠKY NA TÁBOR SPUŠTĚNY

28. - 31. 3. - Expedice MUNA


25. let oddílu #vyroci_oddil

Stáhni si Oddílové odborky a využij domácího volna k plnění zkoušek



Povídka FUJ

Všecny díly ke stažení


Náhodná fotka

18-let.jpg

Kam dál

Uživatel

Kategorie: Home, Rok 2016-17

Vodácký tábor - Lužnice "Ohře" 2017 (2. - 9. 7.)

Další vodácký tábor je za námi. Ten letošní byl plný změn během jeho příprav. Protože bylo málo vody na Lužnici, týden před odjezdem bylo potřeba zajistit změnu řeky a pokud možno i nového půjčovatele vybavení. Jenže zkuste pár dní před sezónou najít někoho, kdo nám vše zajistí. Ono by to šlo, ale náklady by byly větší než dovoz původního vybavení z Lužnice na Ohři. Stalo se. Tímto moc děkuji půjčovně V-Servis za operativní řešení naší situace. A co jsme prožili se dozvíte v našem vodáckém deníku, kterého se letos chopila děvčata Růža s Mirkou. Jen jejich obrázky zde nemůžu uvádět.

Vodácký deník - Ohře 2017 (2. - 9. 7. 2017)

Kdo: Háčci

  • Demi
  • Klárka - Krteček
  • Zuzka
  • Linda
  • Marťa
  • Želva
  • Áďa
  • Simon
  • Tomáš
  • Vítek
  • David
  • Eliška - Hříbě

Zadáci:

  • Hanka Přikrylová
  • Růža
  • Mirka
  • Jolča
  • Kate Řína
  • Arnošt
  • Aidam
  • Olda
  • Kocourek
  • Ondra
  • Zdenál
  • S.V.

1. den - Trochu stresu a samej vlak. (2. 7. 2017)

Špk - Zábřeh - Praha - Ústí nad Labem - Kynšperk nad Ohří (10:09 - xxx hodin)

9:50 se srážíme na šumperkském nádraží a jedem společně směr Zábřeh - Praha - Kynšperk.

První stres: S.V. - Já nemám peníze a jízdenku!!! Po vysypání celého batohu se vše našlo. Uff! To byla rána - to nám spadl kámen ze srdce.

Cesta dál už probíhala bez stresu. Cestující ve vlaku správně pochopili, že místa jsou naše a bez velkých řečí nám je uvolnili. Jsme v cíli dnešní cesty. Hledáme vhodné tábořiště. Pak stavíme nebo opravujeme stany. Vaříme večeři. Hrajeme hry, lovíme míč v řece a společně se radíme u prvního ohně a plánujeme další den. Počasí je OK, občas prší. Pějeme písně. Potom spíme a těšíme se na zítřejší Ohři. V noci prší a někteří ráno cítí vlhko :)

2. den - Voda a zima... (3. 7. 2017)

Budíček je brzy ráno v 6:30. Důvod, přesun do Tršnice, výš proti proudu. Cesta vlakem, protivnej průvodčí: Vytáhnu 1000,- na zaplacení jízdenky. On: "Dejte mi drobný, já žádné nemám". Zastávka Tršnice a já ve vlaku ještě platím.

V Tršnici přebíráme lodě. Zatím čekáme. 9:45 je firma dovezla. Malý kemp v Tršnicích se mi moc líbil. Trochu zmatku jak sbalit sudy, pak pádla, vesty a v 11:00 hodin nasedáme a vyplouváme. Pár základních instrukcí a již se necháme řekou krásně unášet.

Řeka se točí,meandruje, občas nějaké kámenné prahy, vrbičky, roští, klády. Zvládáme to v pohodě. Je nás opravdu hodně a první lodě nevidí na poslední. (Na vzdálenou komunikaci máme píšťalky).

14:15 - polední pauza v Nebanicích v Penzionu U konírny. Eliška je v sedmén nebi. Objednáváme jídlo (cibulová polévka, ovocné a plněné knedlíky se zelím, věpřové na houbách atd...) Protože je nás hodně, tak se Áďa a Ondra ujímají obsluhy. Kmitají celkem pěkně. Po zaplacení vyrážíme znovu na cestu. Řeka je plná flory.

Demi: "Ještě že tu nejsou krokodýli". Na malou chvíli vysedáme v Mostově a obdivujeme zdejší zámeček (hotel) a park s kašnou - fotíme se. Nakupujeme turistické známky a plujeme dál bez potíží. Těsně před cílem dnešní plavby byl malý cvičný jez, kde se Lindy cvakly (218,600 ř.km). Táboříme znova v kempu Kynšperk, kde z předchozí noci stojí naše stany. Kluci si staví nový přístřešek a ostatní vaří večeři. Když máme plná bříška, hrajeme hry. Po večerním nástupu volíme posádky a pějeme.

P.S. - viděli jsme živou vydru

Hláška dne:

  • "Svět se netočí kolem slunce, ale koulem jídla" - Elis
  • "PGD" - postgastronomická demence - (Oddílová wikipedie: Po dobrém jídle se krev z mozku dostává do žaludku, díky čemuž má člověk výraz silně retardovaného jedince.)

Kilometráž:

start - Kemp Tršnice - 235,000 ř.km
oběd - Nebanice - 225,900 ř.km
cíl - kemp Kynšperk / Ohří - 218,400 ř.km
celkem toho dne = 16,400 ř.km


3. den - Zima (4. 7. 2017)

Budíček je pro většinu v 8:00 hodin, ale zásobovači jsou vzhůru dříve a spěchají do obchodu, aby nasytili naše hladová bříška. Připravili nám "švédskou" loď - housky, rohlíky, chleba, paštiky, sýry, rajčata, papriky, okurky a zbytky džemu. Pak následuje likvidace tábora a snažíme se v 10:00 vyplout. Několik minut máme zpoždění. Přestože jsme se dostatečně namazali (F30 - 50), sluníčko však svítilo někde jinde a na nás se vykašlalo. Mrzneme. K obědu se zastavujeme v Šabině. Překonáváme visutý most (nehoupat!!!) a obědváme ve Staré hospodě (řízek + br. salát, špagety). Stejnou cestouzpět přes stejný most a pokračujeme v plavbě. Jez zdoláváme boční propustí a plujeme směr Sokolov. Sbíráme body za přírodní branky, vrbičky, přírodní bojky a kačenky. Na ř.km. 215,600 sjížídíme vlnu a pak znovu vytahujeme lodě proti proudu a sjížídme ji znova. Camp v Sokolově se nám nezdá, tak ho míjíme a po jezu Královské poříčí se cvakla Arnošt a Zuzka (199.000 ř.km). Kemp u Barona, vytahujeme lodě, stavíme stany, večeříme a sprchujeme se!!! Dnešní den však nemáme vlastní oheň - není dřevo a místo, proto navazujeme družbu s osazenstvem vedle nás. Kačka jako jediná dostává k další večeři od sousedů točený kabanost a opéká si ho na jejich ohni. Po setmění se hřejeme u ohně a zpíváme společně pár songů.

P.S. - další fauna - labuť + mláďata

Kilometráž:

start - Kemp Kynšperk / Ohří - 218,400 ř.km
oběd - Šabina - 211,100 ř.km
cíl - kemp U Barona - 199,300 ř.km
celkem toho dne = 19,100 ř.km

4. den - Slunce (5. 7. 2017)

Vstáváme trošku později, snídáme, sušíme spocené stany a balíme. "Za 5 po čtvrt na deset" - Olda. Vyjíždíme s 1/2 hodinovým zpožděním. Marťa a Vítek se učí na zadáka. Růža a Žolík zkouší: "Jak se stát ze Zadáka na háčka snadno a rychle" Cestou potkáváme plovoucí užovku a vytváříme z lodí hvězdu na vodě. V Lokti jsme první jez přenášeli a další sjížděli. Hledáme místo k táboření a NAŠLI!!!.  Tomášovo kouzlo osobnosti opět zapůsobilo a domluvil soukromou louku s 50% slevou přímo proti kempu Dronte u Lokte. Paní byla velice vstřícná a dokonce louku pro nás posekala. Společně se vydáváme na prohlídku Lokte (města i hradu). Obědváme v úžasné restauraci U Krala IV, kde nám plní naše sny o úžasném obědě. Bylo to dokonalé a opět máme PGD. Mlsáme zmrzlinu, fotíme se a kupujeme turistické známky. Po návratu stavíme stany, koupeme se v řece a večeříme. Někteří dostali roli převozníka a převážení zájemce na druhý břeh na wc nebo pro vodu.

Kilometráž:

start - Kemp U Barona - 199,300 ř.km
oběd - Lokte - 190,100 ř.km
cíl - Kemp U Lokte - 190,100 ř.km
celkem toho dne = 9,200 ř.km

5. den - Červený koberec (6. 7. 2017)

Po noci hluku (do ranních hodin) z kempu na protějším břehu a ranního  rámusu vstáváme už v 7:00 hodin. Snídáme a rychle balíme, abychom se vyhnuli hromadnému stěhování národu z kempu. Míjíme Svatošské skály, "houpeme se" na lanovém můstku. Plujeme dál a někteří se kochají krajinou a nevšimnou si šutrů v řece. A že jich bylo. Cvak. Mirka s Růžou se na jednom z nich cvakly. (184.600 ř.km)Vyléváme vodu z lodi a netušíme, že mokro je i v sudu (Růža to pozná až po několika hodinách). A jsme v Karlových Varech. Obědváme na břehu Ohře a už vidíme první známé osobnosti MFFKV 2017. Poznáváme Láďu Gerendáše a Jana Jiráně. Jsou ochotni se s námi vyfotit. Pokračujeme do centra K.V. Procházíme kolem červeného koberce u hotelu Termal a následuje prohlídka zdejších kolonád. Potkáváme P. Lišku s B. Polákovou, O. Sokola, M. Fingera a další hvězdy českého stříbrného plátna. Zpět k lodím nakupujeme snídani na další den a po 16 hodině odplouváme. Dnešním cílem je kemp Hubertus. Večer dovádíme na řece, jezdíme ve vestách v peřejích mezi brankami. Aidam s Oldou nám ukazují zvládání jízdy v peřejích. Super ukázka a práce. Našim snem je spát pod širákem, ale vše hatí telefonát z domova oznamující přicházející bouřky. -> rychle stavíme další stany a už na ně ani pořádně nevidíme. Nakonec pršelo jen nad ránem.

Kilometráž:

start - kemp U Lokte - 190,100 ř.km
oběd - Karlovy Vary - 175,800 ř.km
cíl - kemp Hubertus - 169,600 ř.km
celkem toho dne = 20,500 ř.km

Hlášky dne:

  • Ondra si zpívá na lodi: "Jsem teplej, jsem teplej, jsem gay"
  • Vítek Zuzce: "Zuzko, aspoň nemusíš mít z něj strach"

6. den - Peřeje a šutry (7. 7. 2017)

Po deštivé noci sušíme stany a snídáme. Sjíždíme cvičné peřeje a nikdo z nás neměl na nich problém. Byla to paráda. Cizí poosádky je dávají tak na 50%. Nakládáme náš majetek a vyplouváme vstříc dalším peřejím. Přenášíme jez (jedna loď utrhla poutko) a hledáme možnost obědu. Zastavujeme se u radošovského mostu a nasomrujeme se do restaurace a po 10 minutách Želva říká: "Půjdeme si něco koupit do COOPu na oběd. A večeři si dáme v kempu?" Restaurace byla plná vodáků a na oběd bychom dlouho čekali. COOP nás překvapil chybějícím pečivem, ale nanuky, jogurty a utopenci hlad zahnaly. A s "plnými bříšky" plujeme dál vstříc dalším peřejím a kamenům. Některé se staly osudným 2 posádkám (154,800 ř.km - Růža a Davča a 153,800 ř.km - Ondra a Krteček). Jistý zadák dostal za cvaknutí háčka od nejmenovaných rodičů velkou pochlavu. I Ondra dostal stejnou pochvalu. Kotvíme v kempu ve Vojtovicích. Vybalujeme a stavíme stany. Ondra zjišťuje, že má v sudu po cvaknutí úplně vše  mokré. Ze spacáku kape voda. "Žolíci" objevují místní obchůdech s milými majiteli (objednávají pečivo na snídani) a zajišťují úžasnou večeři v nedaleké hospůdce U Kamči. Svíčková s 8 knedlama byla na jedničku. Paní kuchařce jsme všichni zatleskali. V hospůdce hodnotíme dnešní den a po krátké průtrži mračen a focení u PATA a MATA se vracíme do kempu, kde zjišťujeme, že plachta nevydržela nápor deště a spadla. Několik karimatek je mokrých. Navazujeme družbu s pionýry u jejich ohně, vše sušíme včetně Ondrova spacáku. Pějeme písně a jdeme spát.

P.S. - pochlava zadákovi R, která si zvládla sama nahodit loď na šutry a tím z ní vylít objem kapaliny zcela sama, jen houba uplavala

Kilometráž:

start - kemp Hubertus - 169,600 ř.km
skoro oběd - Radošov - 158,000 ř.km
cíl - kemp Vojtovice - 151,300 ř.km
celkem toho dne = 18,300 ř.km

Hláška dne: Aidam projíždí kolem Arnošta a Ádi: "Jé, moje dvě nejoblíbenější holky na jedné lodi"

7. den - Průtrž mračen a šutry, šutry (8. 7. 2017)

Opět po deštivé noci se probouzíme do mokrého rána. Všichni mlčíme, tupě zíráme, jen Vláček má keců plnou hubu a hraje si na rádio :) Po lodním švédském stolu (poprvé salám a úžasná Ondrova jahodová domácí marmeláda), balíme stany a vydáváme se dál po řece slalomem mezi šutry. Co chvíli nějaká loď zůstane trčet na kameni. Jedna se převrací (Hanka s Tomášem H. - 140,100 ř.km.) Plujeme v klidu dál, za chvíli jsou mokří všichni. Přichází průtrž mračen. Snažíme se schovat pod vrbičkami, ale nakonec skončíme pod stříškou nedaleké chatky. Po 10 minutách je po dešti a pokračujeme slalomem dál. Kotvíme v Perštejně a obědváme v penzionu U Bety. Jídlo je skvělé, bříška plná. Slunce svítí a stihlo vše mokré během oběda usušit. Blíží se jez!!! Ten v pohodě koníčkujeme a pokračujeme dál. Zpíváme si písničky, třeba Na kameni kámen a jejda kámen! Vláček s Eliškou se zasekli na šutru a nemůžou se hnout ani na jednu stranu. Naštěstí je na blízku Zdenál a jejich loď je vyprošťuje z osidel šutru. Nakonec kotvíme u jezu v Klášterci nad Ohří. Opět a naposledy rozbíjíme naše "ležení". Večeříme a koupeme se v jezu. Rybičky nám ožírají nohy (naštěstí to nejsou piraně). Hodnotíme celý tábor a zpíváme si. Večer křtíme nové vodáky.

Vodácká jména

Eliška - Jejda kámen
Marťa - Úsměv
Želva - Já nechci
Tomáš H. - Klobouk
Saimon - Úpal
Demi - Promiň
Kačka - Hlad
Áďa - Kotník

Kilometráž:

start - kemp Vojtovice - 151,300 ř.km
oběd - U Bety Perštenj - 139,000 ř.km
cíl - kemp U jezu Klášterec nad Ohří - 132,500 ř.km
celkem toho dne = 18,800 ř.km

Celkem jsme ujeli: 101,800 ř.km

8. den - Končíme (9. 7. 2017)

Budíček je dnes posunut na pozdější hodinu. Snídáme v 10:00 hodin, kecáme a čekáme na odvoz lodí a ostatních vodáckých potřeb. Čekáme a čekáme, někteří se jdou koupat. Už je to tady. Teď se snažíme narvat všechny naše věci ze sudů do batohů. Úspěšně. Opouštíme kemp a naše nohy směřují k místnímu zámku. Táboříme u zámecké kašny v parku, svačíme nebo se vydáváme na zámeckou věž. Blíží se čas odjezdu. 18 vodáků se pěšky vydává na vlakové nádraží, zbytek čeká na MHD se stany a těžkou bagáží. Na vlakáči je spousty vodáků, ale mi máme místenky. Vlak je tu, má 10 minut zpoždění. Usedáme v kupé a mažeme chleby se sýrem nebo paštikou, k tomu přidáváme okurek. Je tu Praha. Přesedáme do vlaku směr Zábřeh. Opět mažeme chleby i se salámem. Podepisujeme si cancáky. Přestup v Zábřeze byl těsný. Šumperk - rodiče s radostí vítají své dětičky a pomalu opouštíme nádražní halu. A to je konec dalšího vodáckého tábbora.

(Přepis z vodáckého deníku, zapsali Růža, Mirka a S.V.)

Byl úžasný. Bylo nás hodně (12 posádek). Byla sranda a byla to moc hezká řeka. Děkuji všem za bezvadnou atmosféru :-)

print Formát pro tisk