Vodácký tábor - Otava 2019
Znovu Otava, ale jiný rok. Parta v novém složení. Bez maminek. Ale stejná půjčovna V-servis. letos 9 lodí = 18 vodáků.Zadáci a háčci: nejspíše je to jedno, průběžně se posádky a pozice střídaly.
Áďa, Arnošt, Alča, Anička, Krtek, Silva, Simča, Zuzka a Želva. Aidam, Armín, David, Houfnice, Kebab, Koudy, Ondra, Vítek a S.V.
Den první - Cesta TAM (29. 6. 2019)
Jako vždy byl sraz na vlakovém nádraží(9:45), dlouhá jízda vlakem (4 x přestup), ale naštěstí kvůli většině zpoždění nejsou čekačky v tom horku tak velké.
17:48 - Sušic. Spěcháme do kempu. Je plný a chvíli hledáme místo na naše tábořiště. Podle úmluvy měly lodě dorazit kolem šesté. Rychle vybalujeme batohy. Hodinu a půl čekáme. Je vedro. Byla vyslána posádka do obchodu nakoupit snídani. V podvečer přebíráme lodě, sudy, pádla a vesty. Rychle stavíme dva stany a přístřešek. Snažím se všechny motivovat, aby bylo naše tábořiště pěkné a uklizené. Ovšem tady jsem narazil. Všude sudy nebo osobní věci. Jako by to všem bylo jedno. Třeba je to jen z toho, jak je každý natěšený na vodu.
Večer se šlo pár dobrovolníků koupat do řeky. Jiný si našli svoji zábavu nebo si vařili večeři.
22:30 porada - určení prvních posádek a vysvětlení pravidel tohoto tábora. Nějaká píseň a dobrou noc.
Den druhý - Šutr, voda, plachta a vedro (30. 6. 2019)
Ráno vždy začíná stejně. Já si před budíčkem šel prohlédnout a nafotit místní nádraží. Zůstal jsem tu při objevování různých zajímavostí přes hodinu. Paráda, staré mechanické závory nebo zarostlé koleje vlečky.
Budíček byl o pár minut dříve. Všichni v pohodě vstávají, až na Aidama. Jako by se ho ráno netýkalo. To jsem nevěděl, že to tak bude skoro po celou dobu tábora. Snídaně na lodi a balení. Zatím všechno v pohodě. Půl hodiny se věnujeme nácviku vodáckých zdatností na místních peřejkách. 5 lodí z 9 zjistilo, jaká voda vlastně je. Náklony v proudu, vracáky, vylévání vody, to k tomu patří. Před 11 hodinou konečně vyplouváme. Řeka je plná dalších vodáků v různých stupních zdatnosti. Na dřevěných prazích (ř.k. 85,600) se cvakli Ondra se Želvou a Aidam s Aničkou. Místo, které před pěti lety takto poznala Hanča s Alčou. Zde e ale cvakalo více lodí, kterým potom pomáháme vylejt vodu. Vznikla zde hláška: "Njn, Samba".
Plujeme, občas sušina nebo kameny. Kolem druhé po složitém hlasování jdeme na oběd do obce Rábí. Místní restaurace .........byla luxusní. Prohlídka nádvoří hradu, suvenýry a doplnění zásob na snídani. Pak plujeme dál. Odpoledne (18:00) kotvíme u Horažďovic. Stavba přístřešku a je to tu. Chybí jedna plachta. Přesně ta, která leží v Sušicích u cesty :-( Nikdo ji prostě nevzal. Už jsem měl ráno dost pořád připomínat, kdo co vezme a podobně. Prostě tam leží. Věděl jsem, že bdue chybět, ale co už. Příště si dají pozor, pořádně zkontrolují tábořiště a nikde již nic nenechají. K večeru proběhlo koupání, sprchy a večeře. Před spaním kolečko u ohně, hodnocení dne, volba nových posádek, diskuze Aidama o vodáckém umění a kytara. Občas zazněl i potlesk z okolních stanů.
- Start: Sušice Kemp u nádraží - 89,600 ř.km.
- Oběd: Rábí - 82,300 ř.km.
- Cíl: Rosenauerům mlým Horažďovice - 73,100 ř.km.
- Celkem: 16,500 ř.km.
Prostě jsem provedl chybu ve výpočtu dnů na Otavě. Byl jsem nucen jednu etapu rozdělit na dva dny, což se později ukázalo jako dobré řešení. Po snídani jsme vyrazili do města Horažďovice za kulturou. Moc hezké město, jen v tom vedru to bylo náročné. Nakoupil jsem zásoby na další dny a ostatní se složili na novou plachtu.
Po jedné hodině vyrážíme na řeku. Jedno velké koníčkování a jedno malé spouštění. Potom bezva jez Svaté pole 70,800 ř.km.). Letos jízda šlajsnou s velkou vlnou od válce. 5 lodí z 9 se moc krásně cvaklo. Ono totiž najel s naloženou lodí do vlny, která ji celou zalije a pak vymanévrovat byl docela oříšek. (Zvládli to jen posádky Aidam + Alča, David + Želva, Armín + Áďa a S.v. + Zuzka). Potom jsme na tomto jezu dělali další nácviky, teď už s prázdnou lodí. Fakt super. Aidam nám vysvětlil práci ve vlně a opření do pádla. Potom již klidná plavba do cíle. Lodě svázané, někteří ve vodě v boji s říční florou. Později bitvy posádek a katapultace Kebaba. Jez Hoštice a rychle vytáhnout lodě na břeh. Během hodiny měla přijít bouřka. Stavba přístřešku skoro za deště. Naštěstí hlášené kroupy padaly o pár kiláků vedle. Nicméně déšť to byl vydatný. Sedíme u stánku pod pergolou a večeříme. Po deváté ustává déšť a můžeme rozdělat oheň. Porada, volba posádek a dobrou noc. Áďa všem pod plachtou hraje na dobrou noc.
- Start: Horažďovice - 73,100 ř.km.
- Cíl: Střelské Hoštice: 67,600 ř.km.
- Celkem: 5,500 ř.km.
Budíček nám toho dne udělal jedna malá houslistka z vedlejšího tábořiště. Potom se k ní přidala i její mladší sestřička se svoji flétničkou. Děvčátka sklidila veliký potlesk. Sbalit a na vodu. Čekali nás jezy a koupačky. Nicméně se blížil jez Katovice a to většina věděla, že se pořádně najíme. A taky se tak stalo. Kachnička se zelím, Cigánská pečeně a další. Navíc za super ceny.
Letos jsme na vodě kromě tradiční hvězdy vyzkoušeli i jinou aktivity, kterou nás naučil Aidam. Přebíhání po zádích lodí. Nakonec se běhalo i po přídích. Moc veliká sranda. Potom koupačky a vodní války. Pomalu tím připlouváme k hrázi a ústí slalomové dráhy u Strakonic. Krása.
Kemp Podskalí. Hledáme místo na tábořiště. Jedno nalezeno, zanecháváme zde sudy a stany. Pak nasedáme na lodě a pádlujeme zpět na slalomovou dráhu. Nácviky náklonů v proudu nebo závěsů. Super, bezva. Večer se vracíme zpět a musíme náš tábor přestěhovat. Vedle nás totiž táboří nějaké fetky a dělají údajně v noci hodně veliký hluk, což by bylo hrozné. Následuje trocha dohadování o podobě přístřešku a potom večerní sprcha s večeří. Od sousedních dětí jsme se naučili jednoduchou plácanou říkanku - Kola, kokakola..... Posezení u ohně a hodnocení dne.
- Start: Střelské Hoštice - 67,600 ř.km.
- Oběd: Katovice - 61,300 ř.km.
- Cíl: Strakonice kemp Podskalí 56,000 ř.km
- Celkem: 11,600 ř.km
- Houfnice se vymění na postu háčka se Želvou. Želva: "Pádluj!!!", Houfnice: "Ne, jedu se slunit"
- Kebab jde do sprchy. "Tady mám suché oblečení" a položí si jej do umyvadla. "Tak už nemám"
- Při aktivitě přebíhání lodí říká Arnošt: "Už se chytám". Aďa: "Bortu? Ty krávo"

Den pátý - Strakonice jsou naše
Vstávat se musí. A pořád se najde někdo, kdo jen leží a nic. Po snídani sbaleny sudy a plachta. Potom výprava do Strakonic po levém břehu řeky přes různé aktivní sportovní prvky. Prostě a jednoduše jsme blbli jako malé děti.
Návštěva hradu a věže Rumpál s hodně úzkou chodbou, do které se jen tak tak vejdete. krásné výhledy a potom prohlídka Černé kuchyně. Je čas oběda a hledáme ve městě nějakou dobrou restauraci. Nalezeno, přímo na řekou. Bezva. Supr, čupr jídlo a obsluha. Telefonuji a zjišťuji, že kemp v Písku už nepremává. Sákryš. Honem rychle nějakou náhradní variantu. Zůstaneme ještě jednu noc ve Strakonicích a budeme odpoledne znovu sjíždět peřejky ve slalomce.
Tábořiště bylo mírně posunuto k ohništi a pak hurá na vodu ke slalomce. Další nácviky, tentokrát i se záchranou a házečkou. Tady jsme měli možnost vidět, jak se chovají někteří "vodáci" - bez vest, v chlastu, ale hlavně bez bot. V peřejích se cvakli a nebyli schopni se ani postavit nebo o sebe postart. Názorná ukázka toho, jak se vytahuje loď zaklíněná v proudu a záchrana.
Večer v kempu bylo divadlo. Moc krásné představení. Potom posezení u ohně, hodnocení dne, pokec o vodě. Bohužel bez kytary, praskla ji struna.
- kilometřáž: pouze slalomka - 1600 metrů
- Ondra a jeho přášky na paměť.
- V Černé kuchyni jsem rusky zavolal na děti a průvodce se zeplat, zda jsme z Ruska a já odpověděl: "Nět"
- Na obědě. S.V.: "Zvyšuji limit na 150,- za oběd, ale zítra máme chleba s Otavou"
- Start: Kemp Podskalí - 56,000 ř.km.
- Oběd: Strakonice - 54,450 ř.km.
- Cíl: Kemp Štěkeň - 45,400 ř.km.
- Celkem: 10,600 ř.km.
- Star: Kemp Štěkeň - 45,400 ř.km.
- Oběd: U Jana Žižky - 39,000 ř.km.
- Cíl: Na soutoku Putim - 32,800 ř.km.
- Celkem: 12,600 ř.km.

- Start: Kemp Na soutoku Putim - 32,800 ř.km
- Cíl: U smetáka Písek - 27,400 ř.km
- Celkem: 5,400 ř.km.
Autor: ![]() Vydáno: 13.9.2019 9:07 Přečteno: 1870x Hodnocení: neohodnoceno |
Vaše hodnocení: |